Kirwitzerův den
Sezóna prohlídek sice skončila, ale v klášteře se stále něco děje. 4. listopadu se zde koná Kirwitzerův den, který zahrnuje sérii vědeckých popularizačních přednášek. Pojmenován je po kadaňském rodákovi Václavu Pantaleonu Kirwitzerovi (1588-1626), který byl astronomem a misionářem v jihovýchodní Asii. Pro všechny účastníky je připraven velice bohatý program zahrnující 5 různých přednášek. Akce začne ve 14:00 v refektáři Františkánského kláštera přednáškou Mé vzpomínky na heydrichiádu a 17. listopad (Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradníček CSc.), následovat budou Dva význační matematici severních Čech Bohumil Bydžovský a Václav Hlavatý (Doc. RNDr. Leo Boček, CSc.), K čemu všemu může sloužit list (RNDr. Jan Fíla, Ph.D.), Ikonografie katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.) a celá akce bude zakončena pojednáním na téma Jak nám chemie mění život (Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.). Vstup na akci je zdarma, každá přednáška začíná v celou hodinu a jejich přesnější popis si můžete přečíst zde:
Program:
14:00 - Mé vzpomínky na heydrichiádu a 17. listopad
Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradníček CSc. spojil celou svou kariéru s Výzkumným ústavem cukrovarnickým, ve kterém pracoval od září 1962, kdy nastoupil do biologického oddělení doc. Drachovské-Šimanové. Doc. Zahradníček založil, a přestože je téměř nevidomý, stále je aktivním členem „Učené společnosti prof. J. V. Koštíře“, která vytvořila prostor pro diskusi řady významných osobností, především z akademické obce. Ve svém profesním životě často spolupracoval i s kadaňskou Zemědělskou školou a naše město je, jak často opakuje, „vepsáno zlatým písmem do jeho srdce“.
Doc. Zahradníček se narodil v roce 1934 a na letošních Kirwitzerových dnech zavzpomíná na své vlastní prožitky z doby heydrichiády, ale také z období kolem Sametové revoluce, od níž nás letos v listopadu oddělí již 28 let.
15:00 - Dva význační matematici severních Čech Bohumil Bydžovský a Václav Hlavatý
Doc. RNDr. Leo Boček, CSc. se ve své profesi matematika věnoval zejména diferenciální geometrii a na Katedře didaktiky matematiky Matematicko-fyzikální fakulty UK pak teorii vyučování matematice. Je autorem či spoluautorem mnoha učebnic matematiky a geometrie pro střední školy či skript pro vysokoškolské studenty, dlouhá léta se také podílel na organizaci matematických olympiád.
Součástí didaktického výzkumu doc. Bočka byly i četné biografie matematiků, kteří ovlivnili vyučování tohoto předmětu v českých školách. Pro přednášku v Kadani si vybral dva, kteří pocházeli z naší části vlasti Bohumil Bydžovský, rodák z Duchcova, se věnoval mnoha oborům algebry a geometrie na českých školách, vrcholem jeho kariéry byl post rektora Univerzity Karlovy, která za jeho působené oslavila 600 let existence. Lounský rodák Václav Hlavatý se stal významných matematikem, profesorem geometrie na Univerzitě Karlově a po emigraci do USA v matematickém institutu v Bloomingtonu, spolupracoval s Albertem Einsteinem a byl zván na přednášky na desítkách univerzit.
16:00 - K čemu všemu může sloužit list
RNDr. Jan Fíla, Ph.D. z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se věnuje anatomii a fyziologii rostlin.
Před 100 lety, v roce 1917 vyšla kniha skotského biologa Thompsona „O tvarech a růstu“, která dala základní podnět k výzkumu diverzity tvarů a vzhledu v biologickém světě. Živé organizmy (včetně rostlin) nás fascinují mnohými svými vlastnostmi, například barvami, vůněmi, velikostí, zvuky a také tvarem. Dr. Fíla se v přednášce zaměří na to, jak tvar rostlinných orgánů vzniká a jak leckdy úzce souvisí s jejich funkcí. Jako modelový orgán poslouží listy. Ty nemusejí zdaleka představovat pouhý „nudný“ plochý zelený orgán, ale naopak u některých druhů rostlin se setkáme s fascinujícími tvary listů uzpůsobenými k nejrůznějším funkcím. Kromě toho si ukážeme, že v určitých rostlinných tvarech (např. v květech) lze odhalit matematickou přesnost v jejich uspořádání.
17:00 - Ikonografie katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. patří mezi přední české historiky umění. Zabývá se především středověkou malbou a ikonografií, ale také barokní zbožností či raně křesťanským uměním. Je autorem řady odborných knih, věnuje se popularizaci tématu v médiích a na veřejných debatách a přednáškách. Vyučuje na několika vysokých školách, v současnosti je prorektorem Univerzity Karlovy. Do Kadaně často jezdí zkoumat i přednášet o vzácných malbách ve Františkánském klášteře.
Přednáška nám přiblíží nejen význam, ale i smysl středověké i mladší architektury chrámu, dochovaných děl sochařské výzdoby i nástěnných a deskových malby. Krom těch, která zná každý návštěvník a čtenář základní literatury jako jsou např. socha sv. Václava ve Svatováclavské kapli, náhrobky českých knížat a králů či mozaika Posledního soudu na Jižní bráně se dozvíme i o výzdobě, která je skryta oku běžného návštěvníka.
18:00 - Jak nám chemie mění život
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. je český mezinárodně uznávaný toxikolog, autor mnoha skript a také knih „Vojenská toxikologie“ (2004) a „Doba jedová“ (dva díly 2011 a 2012).
Dokud byla chemie jen ve stádiu alchymie, týkala se jen malého počtu lidí a její vliv na společnost byl relativně malý. V 17. století dochází v Evropě k vědecké revoluci. Začínají se konstituovat jednotlivé přírodní vědy včetně chemie, jejíž objevy a praktické výsledky nám začaly měnit život a mění nám jej dodnes. Několik příkladů. Objev radioaktivity (1896), struktura DNA (1928), umělá radioaktivita (1934), syntetická léčiva (1907), plastické hmoty (bakelit, 1909), penicilin (1928), polyethylen (1933), neurotoxické organofosfáty (1939), hormonální antikoncepce (1960), nové materiály pro elektroniku (1950), LCD displeje (1970), lék proti AIDS (2004). Každý nový objev a na něj navazující technologie nám významným způsobem změnily život.