Historie a současnost

Františkánský klášter vznikl na konci 15. století na místě původní poutní kaple Čtrnácti svatých Pomocníků za výrazného přispění rodu Vitzthumů a Hasištejnů z Lobkowicz. Jan Hasištejnský z Lobkowicz, který byl hejtmanem města Kadaně, nechal klášter vybudovat jako pohřebiště svého rodu a zároveň jako imitaci svatých míst v Jeruzalémě, kam vykonal v roce 1493 svatou pouť. V podpoře kláštera pokračoval i jeho syn Jaroslav. Presbytář kostela byl vymalován malířem ze školy Lucase Cranacha staršího a některé prostory zvláštního významu byly opatřeny sklípkovou klenbou.

Klášter františkánů-observantů se v první polovině 16. století ocitl uprostřed území podléhajícího vlivu saské reformace. V roce 1534 byl za účasti českého a římského krále Ferdinanda I. Habsburského a saského kurfiřta Johanna Friedricha Velkorysého v klášteře podepsán mír mezi katolíky a luterány. Klášter v následujících letech ovšem ztrácel na významu a v roce 1564 jej františkáni opustili. Po krátké luteránské epizodě se v 70. letech 16. století řád do kláštera vrátil a patronát Jiřího Popela z Lobkowicz mu zajistil nový věhlas a příliv poutníků.

Během stavovského povstání na počátku třicetileté války byl klášter vydrancován a na nějaký čas opuštěn. Na konci 17. století byl barokně upraven a v polovině 18. století byla k západnímu křídlu přistavěna budova noviciátu. Josefínské reformy omezily řeholní život v klášteře na několik desetiletí, ale v 19. století byl opět plně obnoven a bratři z almužen celý klášter opravili.

Koncem 19. století byl uzavřen noviciát, ale mladí adepti františkánské řehole se do Kadaně vrátili v roce 1921 a klášter znovu nabral dech k vzestupu. Ten ukončila nejprve nacionálně socialistická ideologie a po krátkém poválečném období, kdy se do kláštera přistěhovali čeští františkáni, definitivně řeholní život kláštera zardousila zlovůle lidově demokratického zřízení. V roce 1950 objekt přepadly jednotky Státní bezpečnosti a bratři byli z kláštera odvlečeni. V roce 1953 byl uzavřen i klášterní kostel a budovy kláštera začaly sloužit nejprve archivu a v 70. letech chomutovskému muzeu.  

Po roce 1989 byl klášter navrácen františkánům, kteří jej předali Biskupství litoměřickému a to jej na 50 let pronajalo městu Kadani s výjimkou kostela, který slouží kadaňské římskokatolické farnosti. V prostorách původního kláštera bylo obnoveno Městské muzeum v Kadani, které zde připomíná jak dějiny města, tak především dějiny a odkaz samotného kláštera. V budově noviciátu má své sídlo Základní umělecká škola. Kostel byl v roce 1995 znovu vysvěcen a do kláštera se tak vrátil duchovní život. Mše svatá se zde slouží každou poslední sobotu v měsíci.